Цитаты из книги Boletus arcanus

Nerad se seznamuju s cizími lidmi. Jenomže seznamování se známými lidmi není možné.

S houbami člověk nikdy neví. Jsou nejtajemnějším fenoménem přírody, tak jako lidé.

Pálilo to jako vosí žihadlo, zkusil jsem vstát, ale přišla si pro mě noc a objala mě pevně.

„Naše dveře jsou vám vždy otevřené.“ „Mě žádné dveře nezajímají.“

Jo a poděkovala mi; v jednom oku Arktidu, v druhém Antarktidu.

McRoupolos mlčel, pak mi pogratuloval k novému chrupu.

„Nikdy by mě nenapadlo, že dva milenci jsou o jednoho celého milence víc než jeden.“

„Jestli si s tou houbou zaflirtueš znova, po těch dvou týdnech omládneš na dvanáct let a z tvých dvou frajerů budou dva pedofilové.“

„Kdybys mě měla ráda, nedávala bys mi volnost.“ „Pleteš lásku s majetnictvím.“ „Je to můj způsob lásky.“ „Dej si houbu, zlato.“

„Ještě minule ti vadilo, že jsem byl s Kristinou.“ „Poprosila jsem houbu, aby mě zbavila žárlivosti.“ „To přece nejde.“ „Ale ano.“

Podívat se hned po probuzení do zrcadla je známkou masochismu.

Nakladatelští redaktoři neprožívají naplno život, ale sami sebe skrz texty, na kterých zrovna pracují — do těch se vpíjejí jako do kořalky a falešně jimi žijí. Podobně to mají překladatelé. Spisovatelé ne, ti jsou o patro výš. Řekl bych, že překladatelé jsou o něco výš než redaktoři, protože daný cizí text si můžou přisvojit aspoň v jazyce, do něhož ho převlékají. Ale autoři, ti jsou až nahoře.

Černá lesklá kabelka, házející do lhostejného lesa drahá prasátka velkých písmen D&G tvořících přezku.

Mám někdy pocit, jako by mi chyběla osobnost. Všechny vlivy do sebe nasávám jako houba, ale sama se nijak neprojevue.